Lavinový kurz...

Lavinový kurz...

17.01.2008

Rozhodli jsme s našimi kamarády vyplnit čas bez motocyklů a zúčastnit se lavinového kurzu. Jelikož v zimních měsících  jezdíme  freeride na snowbordech tak nám tento kurz byl velkým přínosem.  První den jsme zkoušeli až do pozdních odpoledních hodin hledat zakopané předměty pomocí pípáků (vyhledávačů) a sond což bylo poučné. Všichni jsme byli unavení, že ne všichni byli schopni jít na večerní výklad. Tentýž den byl pro nás připraven noční výjezd a záchrana zavaleného živého člověka pomocí záchranného psa. Byli jsme rozděleny na dvě skupiny a s překvapením instruktorů jsme zvládli zásah v daném čase, a to díky psovi který byl naší oporou. Je neuvěřitelné jak němá tvář najde člověka zakopaného dva metry hluboko během pár minut. Poslední den bylo krásné až neuvěřitelně slunné počasí -2,7°. Vyrazili jsme na poslední poznání laviny, a to jak odhadnout sjezd svahu  pomocí zkoušky sněhu. Po dopoledním zkoumání sněhu jsme měli jako bonus sjezd kaňonem. Počasí bylo příznivé vítr nás jemně šlehal po tvářích a byli jsme zkrátka natěšeni na náš první víkendový sjezd. Proběhla kontrola pípaků jak velil náš instruktor. Začali jsme sjíždět svah který byl panensky nezdolán. Sjezd probíhal podle plánu, a to za sebou o vzdálenosti 50m. Půlka lidí zdolala sjezd což bylo velice příjemné. Další z nás který měl půlku svahu za sebou se utrhla lavina a valila se dolů, naštěstí zachoval klid a dle rad z laviny zázrakem vyjel. Takové uvolnění když jsme našeho kamaráda viděli jak z dáli mává, že je vše „ok“ je nepopsatelné. Ale musím sama za sebe říci, že to byl velice nepříjemný až děsivý pocit když slyšíte hučet lavinu. Závěrem bych chtěla říci kdo se ve volném čase věnuje snowbordingu, skialpinismu, turistice dbejte rad instruktorů a horské služby, protože člověk nikdy neví co se může stát. I když i naše parta měla zkušeného vlka a ani on nemohl odhadnout co se za pár minut stane.